Kam na víkend

Víkendové pobyty: Špindlerův Mlýn

Když jsme se jednou rozmýšleli, kam s dětmi vyrazíme na víkend, uvědomili jsme si, že jsme dlouho nebyli ve Špindlu. Možná proto, že pověst našeho nejdražšího (zároveň ale rozhodně ne nejlepšího) zimního střediska v nás zanechávala nějakej divnej pocit a vždycky se tak našla jiná lokalita, kam vyrazit. Ale teď byl podzim, na horách taková ta mrtvá mimosezóna, tak jsme si řekli, že dáme Špindlu šanci.

Ubytovaní jsme byli v krásném Penzionu Brněnka. Byla to nádherná roubená chalupa kousek od centra. Měli jsme mezonetový apartmán s obývákem a kuchyní a s ložnicí v prvním patře. Z apartmánu byl přímý přístup na krásnou zahradu, kde byla trampolína, pískoviště a posezení. V létě to tam musí být super, my jsme si venkovní posezení úplně neužili, protože ráno nás překvapila jinovatka, mlha a teplota kolem nuly 😉

Paní majitelka byla moc milá, měli jsme k dispozici jídelní židličku, cestovní postýlku, navíc každé ráno jsme měli bohatou snídani v jídelně, kde byl i dětský koutek. V penzionu bylo možné využívat i saunu. Jako bonus jsme v neděli měli prodloužený check-out až do odpoledne, takže jsme si na horách mohli užít celé dva dny.

Výlet na Špindlerovku a Moravskou boudu

V sobotu jsme se rozhodli vyrazit autobusem na Špindlerovku a pak pěšky přes Moravskou boudu a Davidovy boudy zpátky do Špindlu. Zřejmě ale stejný nápad měl celý Špindl, možná celé Krkonoše, protože jsme se vešli až do třetího autobusu. Neměli jsme vůbec tušení, kolik jich na Špindlerovku pojede (nenastupovali jsme na konečné) a jestli nás vůbec někdo vezme s kočárkem (měli jsme Chariot). Nakonec to ale dopadlo. Nahoru jsme jeli asi půl hodinky a pak se vydali po červené značce směr Petrova bouda. Cesta byla kamenitá, spíš do kopce, ale se sportovním kočárkem rozhodně sjízdná.

Kousek před Petrovou boudou jsme odbočili doleva na zelenou značku a naučnou stezku Krkonošská zvířata. Stezka má 700m, vede částečně po dřevěných chodnících, částečně přes kameny a i když byla psaná jako v pohodě sjízdná s kočárkem, tak to úplně v pohodě teda nebylo. Podél stezky je 14 zastavení s dřevěnými sochami krkonošských zvířat a když není mlha, tak jsou ze stezky krásné výhledy.

Stezka vás dovede k Moravské boudě, kde jsme si chtěli dát oběd. Protože to byla jediná otevřená bouda široko daleko, tak nejen, že jsme si neměli skoro kam sednout, ale na samotné jídlo jsme čekali přes hodinu. Asi si umíte představit, jak to čekání se dvěma dětma vypadalo..navíc bez jakéhokoliv zázemí pro ně (i když na webu píšou cosi o dětském koutku a jídelních židličkách..nenašli jsme). Stelli jsem přebalovala na chodbě na zemi a podobně. Ale aspoň pivo měli dobrý a jídlo ve finále také 🙂

Po obědě nás čekal sestup dolů kolem Davidových bud a přes Dívčí lávku zpátky do Špindlu. První úsek až k Davidovým boudám byl teda slušnej sešup přes velký balvany, navíc to dost klouzalo po spadaným listí a všude tekla voda, takže s Chariotem nic moc, ale pak už byla asfaltka a šlo se líp.

Dole, před příchodem do Špindlu, byla otevřená restaurace Myslivna, tak jsme využili obou spících dětí a dali si na stojáka pivo (i na jídlo to tam vypadalo celkem slušně) a pak jsme pokračovali podél Labe a kolem spodní stanice lanovky na Medvědín zpátky do penzionu. Vrátili jsme se a začínala se dělat tma, takže to byl krásnej celodenní výlet.

Medvědín a Šmídova vyhlídka

V neděli jsme se dopoledne vyvezli lanovkou nahoru na Medvědín, tam samozřejmě strávili nějaký čas na hřišti, a pak se vydali procházkou na Šmídovu vyhlídku. Na to, že byla půlka října, bylo nádherně teplo a svítilo sluníčko. Nejprve se jde po dřevěných chodnících a pak cesta celkem prudce stoupá. My byli tentokrát bez kočárku jen s krosničkou, ale sportovní kočárek by to určitě zvládnul. Z Medvědína je to na vyhlídku asi 1 kilometr po červené značce. Pokračovat se pak dá buď na Vrbatovu boudu, nebo na Mísečky, nebo zpátky na Medvědín stejnou cestou. My neměli kvůli odjezdu do Prahy moc času, takže jsme se jen vrátili zpátky, v restauraci u lanovky jsme si dali oběd (k nabídce, ceně a kvalitě se vyjadřovat asi raději nebudu) a pak sjeli lanovkou dolu, sbalili se a vydali se na cestu do Prahy.

Špindl nás tentokrát nezklamal, naopak jsme byli celkem příjemně překvapeni a víkend i s dětmi jsme si parádně užili. Nicméně je tam draho (i mimo sezónu) – jak ubytování, tak lanovky, tak jídlo, ale s tím se bohužel asi musí počítat, navíc kvalita služeb cenám úplně neodpovídá, v tom Špindl pověst opravdu předchází a nemýlí se.

TIP pro pivaře: po cestě do Prahy se před Vrchlabím stavte v Pivovaru Hendrych a vezměte si pivo s sebou. Jejich polotmavá 13 nebo IPA jsou vynikající.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s